Vetchozrakost (presbyopie): příznaky a možnosti korekce.

Vetchozrakost neboli presbyopie je věkem podmíněné snížení schopnosti oka vidět ostře na blízko. Obvykle se začíná projevovat po 40. roce života, kdy se drobné písmo hůře čte, telefon je potřeba držet dál od očí a delší čtení začíná unavovat. Tyto změny můžete zaznamenat i tehdy, pokud jste dříve neměli se zrakem potíže a nepotřebujete brýle na dálku.

Správně zvolená korekce pomáhá znovu pohodlně číst a pracovat na blízko. Výběru vhodných brýlí, kontaktních čoček nebo úvahám o zákroku by však mělo předcházet vyšetření zraku a zhodnocení každodenních potřeb. Mnohahodinová práce u monitoru klade na zrak jiné nároky než čtení knihy. Člověk, který často střídá pohled na blízké a vzdálené předměty, zase může potřebovat jiné řešení.

Co je vetchozrakost a proč vzniká?

Když se podíváte na blízký předmět, oko zvýší svou optickou mohutnost, aby na něj zaostřilo. Přirozená oční čočka přitom mění tvar za součinnosti ciliárního svalu a závěsného aparátu, který ji v oku udržuje na místě. Právě tento mechanismus se nazývá akomodace.

S přibývajícím věkem čočka tuhne, a proto stále obtížněji mění tvar v potřebném rozsahu. Oko postupně ztrácí schopnost samo zaostřovat na blízké předměty. Zpočátku se to může projevit při čtení velmi drobného písma, později také při pohledu na obrazovku počítače, tedy na střední vzdálenost.

Presbyopie je přirozená fyziologická změna, v níž hrají klíčovou roli vlastnosti čočky. Bylo by proto zavádějící vysvětlovat ji pouze jako „oslabení očních svalů“, které lze odstranit cvičením. Korekce především pomáhá vidět ostře navzdory těmto změnám.

V jakém věku se presbyopie objevuje?

První potíže se často objevují mezi 40. a 45. rokem života, nejde však o pevně danou hranici. To, kdy je začnete vnímat, ovlivňuje dřívější oční vada, pracovní vzdálenost, osvětlení i velikost pozorovaných detailů. V následujících letech potřeba korekce na blízko obvykle narůstá a proces se zpravidla ustálí mezi 60. a 65. rokem života.

Toto ustálení neznamená, že lze pozdější zhoršení zraku přičítat pouze věku. Nezávisle na presbyopii se mohou rozvíjet onemocnění sítnice, šedý zákal a další choroby. Šedý zákal se rovněž týká čočky, spočívá však v jejím zakalení, zatímco vetchozrakost souvisí především se ztrátou akomodace. Oba procesy mohou probíhat současně.

Jaké jsou příznaky presbyopie?

Prvních příznaků vetchozrakosti si nejsnáze všimnete při běžných činnostech: čtení etiket, používání telefonu, šití nebo práci s dokumenty. Text a drobné detaily postupně ztrácejí ostrost při pohledu ze vzdálenosti, která vám dříve vyhovovala. Nejčastěji se objevují následující potíže:

• Oddalování textu od očí. Písmena jsou při větší vzdálenosti ostřejší, časem však samotné oddálení knihy přestává stačit.
• Rozmazané drobné písmo. Potíže se týkají zejména malých písmen, číslic a detailů pozorovaných zblízka.
• Potřeba lepšího osvětlení. Čtení při tlumeném světle je výrazně obtížnější.
• Únava očí při práci na blízko. Delší čtení nebo práce u obrazovky začínají vyžadovat častější přestávky.
• Bolesti hlavy spojené se zrakovou námahou. Mohou se objevit po čtení, samy o sobě však presbyopii nepotvrzují.

Při samotné vetchozrakosti může vidění na dálku zůstat dobré, proto je při potížích s rozpoznáváním vzdálených předmětů potřeba prověřit i jiné příčiny. Pálení, pocit písku v očích nebo ostrost, která se po mrknutí zlepší, zase mohou souviset se souběžnými poruchami očního povrchu. Tyto pocity při vyšetření popište, protože další postup závisí na jejich příčině.

Které poruchy vidění nelze přičítat vetchozrakosti?

Náhlé zhoršení zraku nelze vysvětlovat vetchozrakostí, která se rozvíjí postupně. Neodkladné lékařské vyšetření vyžadují zejména:

• náhlá ztráta nebo výrazné zhoršení vidění na jednom či obou očích;
• nově vzniklé záblesky, náhlý výskyt většího množství zákalků, tedy pohyblivých teček či vláken v zorném poli, nebo stín připomínající clonu;
• silná bolest oka, zejména se zarudnutím a zhoršením ostrosti vidění;
• nově vzniklé dvojité vidění.

Pokud se objeví některý z těchto příznaků, neprodleně kontaktujte očního lékaře nebo vyhledejte oční pohotovost. V takové situaci je potřeba zjistit příčinu potíží, kterou nákup silnějších brýlí nevyřeší.

Vetchozrakost a dalekozrakost: v čem se liší?

Vetchozrakost a dalekozrakost se někdy zaměňují, protože obě mohou znesnadňovat čtení. Mají však odlišné příčiny. Dalekozrakost, odborně hypermetropie, vzniká v důsledku nesouladu mezi optickou mohutností oka a jeho délkou a může se vyskytovat už u dětí. Mladé oko dokáže tuto vadu částečně vyrovnávat akomodací, takže mírná dalekozrakost někdy zůstává dlouho bez povšimnutí.

U vetchozrakosti je problémem postupná ztráta části akomodační schopnosti. Může se objevit bez ohledu na to, zda máte dalekozrakost, krátkozrakost nebo astigmatismus. Dalekozrací lidé někdy pociťují potíže při čtení dříve, protože část dostupné akomodace už využívají ke kompenzaci své vady.

Proč může člověk s krátkozrakostí a presbyopií číst po sundání brýlí?

Někteří krátkozrací lidé si po čtyřicítce všimnou, že se jim lépe čte, když si sundají brýle na dálku. Krátkozraké oko totiž může bez této korekce vidět ostře na určitou blízkou vzdálenost, aniž by muselo výrazně zapojovat akomodaci.

Neznamená to, že krátkozrakost ustoupila nebo že presbyopie není přítomna. S brýlemi či kontaktními čočkami korigujícími vidění na dálku mohou potíže při čtení přetrvávat. Zda bude sundávání brýlí pohodlné, závisí na velikosti vady, astigmatismu, rozdílech mezi očima a vzdálenosti, na kterou danou činnost vykonáváte.

Příznaky vetchozrakosti: ke komu se objednat na vyšetření?

Při postupně narůstajících potížích se objednejte na vyšetření k optometristovi nebo očnímu lékaři. Je potřeba zkontrolovat vidění na dálku i na blízko. Posouzení zdravotního stavu očí očním lékařem navíc umožní vyloučit onemocnění s podobnými příznaky nebo taková, která se vyskytují současně.

Odborník určí refrakční vadu každého oka a potřebnou dioptrickou hodnotu pro práci na blízko a také posoudí, jak pohodlně vidíte oběma očima. Podle obtíží a zdravotního stavu může vyšetření doplnit o posouzení akomodace, vyšetření na štěrbinové lampě, měření nitroočního tlaku nebo vyšetření očního pozadí. Výběr brýlí tedy zahrnuje více než jediné měření: samotný výtisk z přístrojového měření zraku ještě není úplným předpisem na brýle.

Na vyšetření si vezměte současné brýle a připravte si několik informací o tom, jak vidíte v běžném životě:

• od kdy potíže trvají a zda se týkají obou očí;
• z jaké vzdálenosti obvykle čtete a díváte se na monitor;
• jak dlouho pracujete na blízko a zda řídíte po setmění;
• jaké léky užíváte a s jakými chronickými nemocemi se léčíte.

Upozorněte na to, pokud v současných brýlích bez problémů přečtete knihu, ale monitor zůstává rozmazaný nebo na něj vidíte ostře až po zvednutí brady. Takové příklady pomáhají určit, co je potřeba zlepšit, a vybrat korekci, s níž můžete pracovat v pohodlné poloze.

Jaké brýle zvolit při vetchozrakosti?

Brýle jsou základním neinvazivním způsobem korekce presbyopie. Při jejich výběru záleží na dioptrické hodnotě čoček i na jejich konstrukci, která určuje rozsah ostrého vidění. Při porovnávání dostupných řešení proto zvažte vzdálenosti, na které nejčastěji čtete, pracujete a sledujete své okolí.

Typ brýlí	Hlavní využití	Nejdůležitější omezení
Jednoohniskové na blízko	Čtení, šití a další činnosti v určitém rozsahu blízkých vzdáleností.	Neposkytují správnou korekci na dálku; nemusí vyhovovat ani vzdálenosti monitoru.
Kancelářské neboli na blízké a střední vzdálenosti	Práce s dokumenty a obrazovkou, podle konstrukce také vidění v části místnosti.	Mají omezený dosah ostrého vidění a nejsou určeny k řízení.
Progresivní	Vidění na dálku, na střední vzdálenosti i na blízko v jedněch brýlích.	Vyžadují správné přizpůsobení a zvykání na jednotlivé zóny; po stranách čoček jsou oblasti s méně ostrým viděním.
Bifokální	Vidění na dálku a čtení přes oddělený segment na blízko.	Viditelná hranice segmentů a chybějící plynulý rozsah dioptrických hodnot pro střední vzdálenosti.

Co znamená přídavek na blízko v předpisu na brýle?

Přídavek na blízko určuje dioptrickou hodnotu potřebnou pro vidění na blízko nad rámec korekce na dálku. Protože se vztahuje k této korekci, nejde o celkovou dioptrickou hodnotu hotové čočky na čtení.

U člověka s krátkozrakostí tak mohou mít brýle na blízko stále záporné dioptrie, zatímco u dalekozrakého člověka může být kladná hodnota vyšší než u brýlí na dálku. Je přitom potřeba zohlednit astigmatismus a případné rozdíly mezi očima. Samotný věk tedy k výběru správných dioptrií nestačí.

Jsou brýle na čtení vhodné k počítači?

Brýle vybrané na čtení nemusí vždy vyhovovat při práci u monitoru. Kniha držená například 40 centimetrů od očí a obrazovka vzdálená 70 centimetrů kladou na zrak odlišné optické nároky. Dioptrická hodnota, která vyhovuje při čtení knihy, může být příliš vysoká pro ostrý a pohodlný pohled na vzdálenější monitor.

Pokud trávíte u pracovního stolu většinu dne, uveďte při vyšetření skutečnou vzdálenost obrazovky. Kancelářské čočky mohou nabídnout pohodlnější oblast pro sledování monitoru než progresivní brýle určené pro různé každodenní činnosti. Někdy se nejlépe osvědčí dvoje brýle, jedny pro práci a druhé pro ostatní aktivity.

Na čem závisí pohodlí v progresivních brýlích?

U progresivních čoček se dioptrická hodnota mění plynule, takže jedny brýle umožňují korekci na dálku, na střední vzdálenosti i na blízko. Horní částí se obvykle díváte do dálky, střední na obrazovku a spodní na čtený text. Při používání těchto oblastí je potřeba zvyknout si na odpovídající pohyby očí a hlavy.

Aby jednotlivé zóny byly na správném místě, je nutné přesně změřit polohu zornic a výšku centrace čoček a zvolit stabilně sedící obrubu. Když brýle sklouzávají, hůře se dívá přes správnou oblast. Při převzetí si vyzkoušejte, jak vidíte na telefon, text a vzdálený bod, a požádejte také o doporučení, jak se dívat na schody a nerovný povrch.

Každý si na novou konstrukci zvyká jinak. Přetrvávající bolesti hlavy, výrazné zkreslení nebo nemožnost najít pohodlnou polohu u monitoru však není vhodné jen přecházet. Sdělte tyto potíže odborníkovi, aby mohl zkontrolovat usazení obruby, naměřené hodnoty i samotnou korekci. Někdy stačí brýle upravit, jindy je potřeba změnit optické řešení. Před jízdou v nových brýlích se ujistěte, že vidíte spolehlivě a dobře odhadujete vzdálenosti.

Jak vybrat obruby pro progresivní brýle, aby vyhovovaly obličeji i čočkám?

Při výběru obrub věnujte pozornost tomu, jak sedí na obličeji, protože to ovlivňuje i využívání jednotlivých zón čočky. Brýle by měly stabilně držet na nose, být pohodlné za ušima a vyhovovat zamýšlené optické konstrukci. Před objednáním čoček by měl optik ověřit, zda tvar, výška a usazení obruby umožňují jejich správné zabroušení a vsazení, a provést potřebná měření.

Správné přizpůsobení lze spojit s vlastním stylem. Tenká kovová obruba může jemně zvýraznit rysy, zatímco výrazná obruba se může stát nápadným prvkem každodenního vzhledu. Vyzkoušejte několik tvarů a barev, zhodnoťte jejich proporce i polohu vůči obočí. Všímejte si také toho, jak se v brýlích cítíte při běžném rozhovoru a zda zůstávají na místě, když skloníte hlavu ke čtení.

Mohou stačit hotové brýle na čtení?

Hotové brýle mohou sloužit jako doplňkové nebo náhradní brýle na čtení, pokud jejich dioptrická hodnota odpovídá vašim potřebám. U obou čoček však bývá stejná a jejich konstrukce nezohledňuje astigmatismus, individuální vzdálenost zornic ani všechny parametry přizpůsobení obruby. Proto neposkytnou každému stejně dobré vidění.

Pokud oči potřebují různé dioptrické hodnoty, máte astigmatismus nebo je čtení stále nepohodlné, bude lepší volbou individuálně zhotovená korekce. Hotové brýle samy o sobě zrak nepoškozují, nevhodně zvolený pár však může způsobovat únavu a bolesti hlavy. Jejich nákup nenahrazuje vyšetření při nově zjištěném zhoršení zraku. Pamatujte také, že brýle určené výhradně na čtení nejsou vhodné k řízení.

Lze presbyopii korigovat kontaktními čočkami?

Kontaktní čočky mohou presbyopii korigovat. Stojí za zvážení, pokud chcete mít volnost při sportu nebo se příležitostně obejít bez brýlí. Při jejich výběru záleží nejen na ostrosti vidění na dálku a na blízko, ale také na stavu očního povrchu, pohodlí při nošení a kvalitě vidění za různých světelných podmínek.

Jak při presbyopii fungují multifokální kontaktní čočky?

Multifokální neboli víceohniskové čočky využívají různé optické mohutnosti k podpoře vidění na několik vzdáleností. Zrakový systém se musí obrazu, který vytvářejí, přizpůsobit, a proto je vhodné výsledek posoudit při každodenních činnostech. Někdy je k nalezení pohodlného řešení potřeba vyzkoušet více než jeden pár.

U této korekce může být kontrast nižší nebo vidění za určitých podmínek méně ostré. Vyzkoušejte si proto, jak čtete drobný text, díváte se na obrazovku a rozpoznáváte vzdálené předměty, a to i při slabším osvětlení. Může se ukázat, že na obzvlášť náročné činnosti se vám brýle budou stále hodit.

Co je monovize a kdy zvolit brýle na čtení ke kontaktním čočkám?

Monovize spočívá v korekci jednoho oka především na dálku a druhého na blízko. Tento rozdíl však nevyhovuje každému, protože může omezovat prostorové vidění a odhad vzdáleností. Tyto aspekty je vhodné zvlášť pečlivě posoudit, pokud řídíte, sportujete nebo vykonáváte precizní práci.

Můžete také zůstat u kontaktních čoček na dálku a při práci na blízko si nasazovat brýle na čtení vybrané pro tuto kombinaci. Při rozhodování mezi tímto řešením, monovizí a multifokálními čočkami zvažte, v jakých situacích vám nejvíce záleží na pohodlí bez brýlí, a posuďte kvalitu vidění u každé z těchto možností.

Bez ohledu na zvolenou korekci dodržujte hygienická pravidla: čočky neoplachujte vodou z kohoutku a před plaváním či sprchováním je vyjměte. Spaní v čočkách zvyšuje riziko infekce, proto je používejte podle doporučení odborníka.

Laserová korekce vetchozrakosti a výměna čočky: co je dobré vědět?

U vhodného kandidáta může zákrok snížit závislost na brýlích, jeho přínosy je však potřeba zvážit společně s omezeními. I po operaci může být pro některé činnosti nutná korekce a dokonalé vidění na každou vzdálenost nelze zaručit. To je zvlášť důležité, pokud současné brýle nebo čočky poskytují dobré vidění.

V čem spočívá laserová korekce presbyopie?

Laser mění tvar rohovky, a tím i způsob zaostřování světla. Při korekci presbyopie se využívá mimo jiné monovize nebo takové úpravy rohovky, které rozšiřují rozsah využitelného vidění. Pokud uvažujete o trvalé monovizi, proberte předem možnost vyzkoušet ji pomocí kontaktních čoček. Taková zkouška umožní posoudit, jak snášíte rozdíl mezi očima, a pomůže při rozhodování, i když nenapodobí všechny účinky zákroku.

Po zákroku na rohovce přirozená čočka dále stárne, protože laser jí pružnost nevrací. Zrakové potřeby se proto mohou časem měnit. Při posuzování vhodnosti zákroku lékař zohlední mimo jiné stav rohovky a očního povrchu i očekávání spojená s řízením po setmění. Probírá také možné nežádoucí účinky, například suchost očí, oslnění nebo zhoršení kvality vidění za určitých podmínek.

Jak se presbyopie koriguje při výměně čočky nebo operaci šedého zákalu?

Operace šedého zákalu spočívá v odstranění zakalené přirozené čočky a jejím nahrazení nitrooční čočkou. Podobný postup se používá při refrakční výměně čočky, jejímž hlavním cílem je snížit závislost na brýlích. V obou případech je přirozená čočka nevratně odstraněna, proto rozhodnutí vyžaduje pečlivé posouzení vhodnosti operace.

To, na jaké vzdálenosti budete po operaci vidět ostře, závisí na zvoleném implantátu a plánovaném výsledku:

• Jednoohnisková čočka nastavená na dálku obvykle znamená potřebu brýlí na čtení.
• Víceohnisková čočka může snížit potřebu brýlí na několik vzdáleností, je však spojena s možností vnímání světelných kruhů kolem světel a snížení kontrastu.
• Čočka s prodlouženou hloubkou ostrosti rozšiřuje rozsah ostrého vidění, na drobné písmo však mohou být brýle stále potřeba.

Při rozhodování je nutné zohlednit riziko komplikací včetně infekce, otoku makuly nebo odchlípení sítnice. Zvláštní rozvahu vyžaduje posouzení vhodnosti operace u lidí s vysokou krátkozrakostí. Výběr implantátu by měl vycházet ze stavu oka a očekávání pacienta, protože nejdražší čočka nemusí být v dané situaci nejlepším řešením.

Řekněte lékaři, zda vám nejvíce záleží na čtení bez brýlí, pohodlné práci u monitoru, nebo na kvalitě vidění při nočním řízení. Je také vhodné ujasnit si, při jakých činnostech můžete i po zákroku potřebovat korekci a jak bude probíhat pooperační péče.

Mohou oční kapky při presbyopii nahradit brýle?

V některých zemích byly schváleny léčivé přípravky ve formě kapek, které zlepšují vidění na blízko zúžením zornice a zvětšením hloubky ostrosti. Zlepšení zraku je dočasné a tyto přípravky nevracejí přirozené čočce pružnost ani nezastavují stárnutí oka.

Před zahájením takové léčby je potřeba oční vyšetření včetně posouzení stavu sítnice. Kapky mohou způsobovat bolest hlavy, podráždění nebo horší vidění při slabém osvětlení. U léků zužujících zornici byly popsány také vzácné komplikace postihující sítnici.

Dostupnost přípravku a jeho schválené indikace se v jednotlivých zemích liší, takže informace o schválení léku ve Spojených státech nepotvrzuje jeho dostupnost v Česku. Nepoužívejte za tímto účelem bez doporučení lékaře kapky předepsané na jiné onemocnění. Je také vhodné odlišovat tuto léčbu od zvlhčování očí: zvlhčující kapky mohou zmírnit nepohodlí způsobené suchostí, presbyopii však nekorigují.

Lze vetchozrakosti předejít a zlepšit zrakovou pohodu?

Oční cvičení, doplňky stravy ani jídelníček nejsou prokázaným způsobem, jak zastavit fyziologickou ztrátu akomodace. Každodenní zrakovou pohodu však ovlivnit můžete a dobré pracovní podmínky pomáhají omezit další únavu. Začněte několika jednoduchými změnami:

• Upravte osvětlení. Text dobře osvětlete, přitom se vyhněte oslňujícímu světlu lampy a odleskům na obrazovce.
• Zlepšete čitelnost textu a dalších podkladů. Větší písmo a vhodný kontrast usnadňují rozpoznávání detailů.
• Dbejte na pohodlnou pracovní vzdálenost. Monitor nastavte tak, abyste na něj viděli bez předklánění a zvedání brady; tuto vzdálenost zohledněte při výběru korekce.
• Dělejte pravidelné přestávky. Přerušujte práci na blízko a dívejte se do dálky. Při práci u obrazovky nezapomínejte přirozeně mrkat.

Lepší světlo a přestávky usnadňují práci, při přetrvávajících potížích však nenahrazují vhodnou korekci. O zdraví očí je dobré pečovat také důslednou léčbou chronických onemocnění, ochranou před ultrafialovým zářením a kontrolami v termínech dohodnutých s odborníkem.