Lze astigmatismus operovat?

Ano, astigmatismus lze operovat. U pacientů, u kterých předoperační vyšetření potvrdí vhodnost zákroku, může operace zmenšit vadu a snížit potřebu brýlí nebo kontaktních čoček. K dispozici jsou jak laserové metody měnící tvar rohovky, tak zákroky s implantací nitrooční čočky. Výběr závisí na typu astigmatismu, stavbě oka, stabilitě vady a případných přidružených onemocněních.

Neexistuje však jedna operace astigmatismu vhodná pro každého. Samotná hodnota cylindru v předpisu na brýle nestačí k určení, zda bude zákrok bezpečný a jaký výsledek lze očekávat. Před rozhodnutím je dobré seznámit se s rozdíly mezi metodami, rozsahem předoperačních vyšetření a omezeními chirurgické korekce.

Lze astigmatismus operovat a kdy má smysl zákrok zvážit?

Astigmatismus, označovaný také jako cylindrická oční vada, patří mezi refrakční vady: optická soustava oka láme světlo v jednotlivých směrech různě. Nejčastěji to souvisí s tvarem rohovky, někdy také s vlastnostmi vlastní oční čočky. Obraz může být neostrý nebo zkreslený na blízko i na dálku. Astigmatismus se často vyskytuje společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.

Zákrok lze zvážit, pokud každodenní používání korekčních pomůcek způsobuje nepohodlí, komplikuje práci či sport nebo pokud chce pacient omezit závislost na brýlích. Snaha o větší pohodlí je oprávněným důvodem ke konzultaci, rozhodnutí však vyžaduje porovnání očekávaného přínosu s riziky.

Diagnóza astigmatismu neznamená, že je operace nutná. Pokud brýle se správně zvoleným cylindrem a osou nebo kontaktní čočky zajišťují dobré vidění a pohodlí, lze u nich zůstat. U malé vady, která nezpůsobuje výrazné obtíže, někdy korekce není potřeba. Její potřebnost posuzuje lékař při vyšetření s ohledem na zrakovou ostrost, potíže a každodenní potřeby pacienta.

Operace astigmatismu: jaké metody jsou k dispozici?

Do refrakční chirurgie, tedy zákroků zlepšujících zaostření světelných paprsků v oku, patří i laserová korekce. Jednotlivé techniky se liší místem a způsobem zásahu, průběhem hojení i rozsahem vad, které jimi lze korigovat.

Jak se liší metody laserové korekce astigmatismu?

Při zákrocích na rohovce chirurg mění její tvar podle plánu připraveného na základě měření oka. Často lze současně korigovat astigmatismus i přidruženou sférickou vadu, tedy krátkozrakost nebo dalekozrakost.

Metoda	V čem spočívá?	Co je důležité pro pacienta?
LASIK (laserová korekce s vytvořením rohovkové lamely), včetně FemtoLASIK	Chirurg vytvoří rohovkovou lamelu a následně excimerový laser upraví tkáň pod ní. U metody FemtoLASIK se lamela vytváří pomocí femtosekundového laseru.	Vidění potřebné pro běžné činnosti se může obnovit rychle, metoda však přináší také riziko komplikací souvisejících s lamelou.
PRK neboli fotorefrakční keratektomie a její transepiteliální varianta TransPRK	Rohovka se upravuje po odstranění epitelu. U TransPRK provádí laser i tento krok. Nevytváří se lamela typická pro LASIK.	Epitel se musí obnovit, proto mohou být první dny bolestivější a zrak se může zlepšovat pomaleji.
Odstranění rohovkové mikročočky malým řezem, například metodou SMILE (Small Incision Lenticule Extraction)	Femtosekundový laser vymezí uvnitř rohovky malou část tkáně, kterou chirurg odstraní drobným řezem.	Technika nevyžaduje vytvoření lamely jako u LASIK. Používá se mimo jiné u astigmatismu spojeného s krátkozrakostí; možnosti závisí na konkrétním systému a výsledcích předoperačního vyšetření.

Žádná metoda není nejlepší pro každé oko. Například při vyšším riziku úrazu během sportu může být důležité zvolit zákrok bez vytvoření rohovkové lamely. Tenčí rohovka zase automaticky neznamená, že PRK bude bezpečná: záleží také na jejím tvaru, stavu a množství tkáně, které by bylo nutné odstranit.

Existuje operace astigmatismu bez laserové úpravy rohovky?

U vybraných pacientů může být řešením implantace torické fakické čočky bez odstranění vlastní oční čočky. Označení „torická“ znamená, že konstrukce implantátu umožňuje korigovat astigmatismus. Tato metoda se zvažuje u vyšších vad, zejména ve spojení s krátkozrakostí, nebo pokud korekce na rohovce není vhodná. O možnosti jejího použití rozhoduje také stavba vnitřních struktur oka.

Protože se implantát umísťuje dovnitř očního bulbu, jsou s tímto zákrokem spojena jiná rizika než s laserovou korekcí rohovky. Po implantaci je třeba kontrolovat mimo jiné nitrooční tlak a stav rohovky. Přestože lze čočku později vyjmout, není tím zaručeno, že se oko vrátí do stavu před operací.

Jak se koriguje astigmatismus při operaci šedého zákalu?

Při operaci šedého zákalu se zakalená vlastní čočka odstraní a nahradí umělou. Pokud má pacient vhodný typ rohovkového astigmatismu, lze zvážit implantaci torické čočky, jejíž konstrukce tuto vadu kompenzuje.

Samotné odstranění šedého zákalu nezaručuje korekci astigmatismu rohovky. Proto je nutné předem naplánovat optickou mohutnost a polohu implantátu na základě přesných měření. Samotný předpis na brýle nestačí: po odstranění vlastní čočky se optická soustava oka mění.

Torický implantát nemusí zajistit ostré vidění při čtení bez brýlí. Záleží také na dalších vlastnostech čočky a plánovaném výsledku.

Ve vybraných případech se ke snížení astigmatismu využívají také vhodně naplánované řezy rohovky, prováděné mimo jiné při operaci šedého zákalu.

V čem spočívá refrakční výměna čočky?

Refrakční výměna čočky se podobá operaci šedého zákalu, jejím hlavním cílem je však korekce zraku a vlastní čočka nemusí být výrazně zakalená. Vhodnost tohoto zákroku se posuzuje s ohledem na věk pacienta, jeho vadu a stav oka.

Odstraněním vlastní čočky zaniká její zbývající schopnost akomodace, tedy zaostřování na různé vzdálenosti. Proto musí být volba této metody u mladších lidí zvlášť pečlivě odůvodněna. U vysoké krátkozrakosti je při hodnocení přínosů a rizik nutné zohlednit také nebezpečí odchlípení sítnice.

Pro koho je operace astigmatismu vhodná?

Plánovaná laserová korekce se obvykle zvažuje u dospělých s dokončeným vývojem zrakového systému a stabilní vadou. Samotné dosažení 18 let však k rozhodnutí o vhodnosti zákroku nestačí. Lékař porovnává výsledky vyšetření, obvykle za poslední jeden až dva roky, aby ověřil, zda se vada přestala výrazně měnit.

Mezi důvody k odložení zákroku nebo volbě jiného postupu patří mimo jiné:

• nestabilní oční vada;
• abnormální stavba rohovky, její nadměrné ztenčení nebo podezření na keratokonus;
• aktivní infekce, zánět nebo syndrom suchého oka, který se dosud nepodařilo dostat pod kontrolu;
• těhotenství a kojení, během nichž se může měnit refrakce i stav očního povrchu;
• celková onemocnění nebo léky ovlivňující hojení;
• další oční onemocnění, která omezují možné zlepšení zraku.

Ne každá z těchto překážek znamená, že je nutné od operace trvale upustit. Po léčbě onemocnění očního povrchu a opakovaném měření lze někdy vhodnost zákroku posoudit znovu. Podezření na onemocnění oslabující rohovku však vyžaduje samostatnou diagnostiku. Už na první konzultaci je proto dobré připravit si informace o chronických onemocněních, dřívějších operacích a všech užívaných lécích.

Jaká vyšetření jsou potřeba před operací astigmatismu?

Předoperační vyšetření je podrobnější než vyšetření pro předepsání brýlí. Zahrnuje posouzení zrakové ostrosti s korekcí i bez ní, změření vady a vyšetření zdravotního stavu oka. Zvlášť důležité jsou:

• topografie a tomografie rohovky: umožňují posoudit její tvar a odhalit odchylky, které mohou zvýšit riziko zákroku;
• pachymetrie: měření tloušťky rohovky, které se hodnotí spolu s plánovaným rozsahem korekce;
• posouzení slzného filmu a očního povrchu: jejich poruchy mohou ovlivnit přesnost měření i pozdější kvalitu vidění;
• vyšetření ostatních struktur oka: včetně čočky, sítnice a zrakového nervu.

Při plánování implantace jsou nutná další měření specifická pro tento zákrok. Dva lidé se stejnou hodnotou cylindru mohou dostat odlišná doporučení, protože jejich rohovky i ostatní struktury oka mají jinou stavbu.

Kontaktní čočky mohou dočasně měnit tvar rohovky, proto je před vyšetřením nutné přerušit jejich nošení podle pokynů pracoviště. Délka přestávky závisí na typu čoček a výsledcích opakovaných měření. Na konzultaci je také vhodné přinést starší předpisy a dosavadní oční dokumentaci.

Operace astigmatismu při keratokonu

U pravidelného astigmatismu lze rozdíly v optické mohutnosti obvykle dobře popsat hodnotou cylindru a osou. Složitější je nepravidelný astigmatismus, který může souviset s jizvami, úrazy nebo keratokonem, tedy onemocněním spojeným se ztenčováním a změnou tvaru rohovky.

Keratokonus nelze považovat za běžný astigmatismus vhodný ke standardní korekci LASIK. Odstranění tkáně by mohlo rohovku dále oslabit a zhoršit její stav. Prioritou proto často bývá zastavení postupu onemocnění a následně zlepšení kvality vidění.

Jednou z metod stabilizace je cross-linking, který využívá riboflavin a ultrafialové záření (UV) ke zpevnění rohovky. Jeho hlavním cílem je omezit postup onemocnění, nelze jej tedy zaměňovat za zákrok odstraňující cylindrickou vadu. I po léčbě mohou být potřeba brýle nebo speciální kontaktní čočky, například tvrdé či sklerální. Další postupy volí specialista podle pokročilosti změn.

Jak probíhá laserová operace astigmatismu a rekonvalescence?

Laserová korekce se obvykle provádí v místním znecitlivění pomocí kapek. Pacient zůstává při vědomí, leží a řídí se pokyny zdravotnického týmu. Celý zákrok většinou trvá několik desítek minut a domů lze zpravidla odejít ještě tentýž den. Operace s implantací čočky probíhá jinak, proto je nutné ji probrat samostatně.

Znecitlivění omezuje bolest během zákroku, nevylučuje však vnímání dotyku, tlaku nebo přechodného nepohodlí. Po operaci se může objevit pálení, slzení, světloplachost a rozmazané vidění. Po povrchových metodách bývají obtíže v prvních dnech výraznější, protože se obnovuje epitel rohovky.

Kdy se lze po korekci zraku vrátit do práce a za volant?

Po LASIK se vidění potřebné pro každodenní činnosti může zlepšit rychle. Po PRK nebo TransPRK je však často nutné počítat s rekonvalescencí trvající přibližně týden i déle. Jde o orientační dobu, protože rychlost hojení je individuální. Návrat do práce závisí také na její povaze, zejména na prašnosti, riziku úrazu nebo dlouhodobé zrakové zátěži. I když běžné činnosti už nečiní potíže, vidění ještě nemusí být zcela ustálené.

V den operace by měl odvoz zajistit někdo jiný. K řízení se lze vrátit až po dosažení dostatečné kvality vidění a v souladu s doporučením lékaře. Zvláštní opatrnost je nutná při návratu k jízdě za tmy: dobrá zraková ostrost při čtení znaků na vyšetřovací tabuli nevylučuje oslnění ani potíže s vnímáním kontrastu.

Během hojení je potřeba:

• používat předepsané kapky podle stanoveného rozpisu;
• chodit na kontroly, i když se cítíte dobře;
• nemnout si oči a chránit je před úrazem;
• dodržovat doporučení týkající se líčení, bazénu, sauny a sportu;
• chránit oči před světlem a UV zářením, pokud to lékař doporučí.

Jaké příznaky po operaci očí vyžadují neodkladnou kontrolu?

Zesilující bolest, narůstající zarudnutí nebo zhoršování vidění vyžadují neodkladný kontakt s pracovištěm, kde byla operace provedena. Na plánovanou kontrolu není vhodné čekat ani tehdy, pokud se náhle objeví větší množství zákalků, záblesky nebo stín připomínající clonu v zorném poli. Pokud se s pracovištěm nelze spojit, je nutné vyhledat oční pohotovost. Tyto příznaky byste neměli sami přisuzovat běžnému hojení.

Jaké výsledky přináší operace astigmatismu a může se vada vrátit?

Cílem zákroku je zlepšit vidění bez korekce a snížit závislost na brýlích. Výsledek může být velmi dobrý, u některých lidí však přetrvává zbytková vada a brýle se stále hodí při určitých činnostech, například při řízení v noci.

Laser trvale mění tvar rohovky, nezastaví však změny, ke kterým v oku dochází s přibývajícím věkem. Může se proto změnit refrakce, rozvinout šedý zákal nebo objevit jiná příčina zhoršení zraku. Korekce astigmatismu nezabrání ani vetchozrakosti, tedy věkem podmíněné ztrátě schopnosti ostře vidět na blízko.

Pokud je třeba výsledek zlepšit, lze další zákrok zvážit po posouzení stability naměřených hodnot a bezpečnosti opakovaného zásahu. Ne každý pacient je však pro takový postup vhodný. Už před první operací je také nutné určit, jaké zlepšení stav oka umožňuje: refrakční korekce neléčí onemocnění sítnice ani automaticky neodstraňuje dlouhodobou tupozrakost.

Po korekci je vhodné uchovat dokumentaci s měřeními provedenými před zákrokem a při dalších návštěvách o operaci informovat. Změna rohovky je důležitá mimo jiné při interpretaci hodnot nitroočního tlaku a výpočtu optické mohutnosti čočky před případnou budoucí operací šedého zákalu.

Jaká rizika jsou spojena s operací astigmatismu?

Riziko závisí na typu zákroku, stavbě oka a přidružených onemocněních. Po laserové korekci se může objevit suchost očí, kolísání zrakové ostrosti, oslnění, kruhy kolem světelných zdrojů nebo zhoršení kvality vidění za slabého osvětlení. Obtíže se během hojení často zmírňují, u části pacientů však přetrvávají déle.

Možná je také nedostatečná či nadměrná korekce vady, infekce, poruchy hojení, zakalení rohovky nebo její postupné oslabování a vyklenování označované jako ektázie. U metody LASIK navíc existuje riziko komplikací souvisejících s lamelou. Vzácné závažné komplikace mohou vést k trvalému zhoršení zraku.

U nitroočních operací je třeba probrat mimo jiné riziko infekce, zvýšení tlaku, nesprávné polohy implantátu a komplikací postihujících sítnici. U fakických čoček je důležitý také stav vlastní čočky a buněk endotelu, tedy vnitřní vrstvy rohovky. Rozhovor o bezpečnosti by se proto měl vztahovat ke konkrétní navržené metodě a výsledkům vyšetření daného pacienta.

Na co se zeptat očního lékaře před korekcí zraku?

Před konzultací je dobré promyslet, co má zákrok změnit v každodenním životě: zda je nejdůležitější větší volnost při sportu, práce bez brýlí, nebo dobré vidění při nočním řízení. Při rozhovoru s očním lékařem mohou pomoci následující otázky:

• Jaký typ astigmatismu mám a je moje vada stabilní?
• Proč je navržená metoda vhodná pro stavbu mých očí?
• Jaké vidění bez brýlí mohu reálně očekávat?
• Jaká rizika zvyšují moje onemocnění, léky nebo pracovní podmínky?
• Kolik času si mám vyhradit na rekonvalescenci?
• Kdo mi poskytne pomoc, pokud se po zákroku objeví znepokojivé příznaky?

Při porovnávání cen je třeba ověřit, zda se částka vztahuje na jedno oko, nebo na obě, a zda zahrnuje předoperační vyšetření, kontroly a případnou dodatečnou korekci. Je také dobré zjistit podmínky další léčby, pokud se výsledek bude lišit od plánu. Jasně vymezený rozsah péče je stejně důležitý jako samotná cena.