Ano. Vetchozrakost, označovaná také jako presbyopie, obvykle postupuje pozvolna, protože s přibývajícím věkem se oko stále hůře zaostřuje na blízké předměty. Můžete si proto všimnout, že telefon musíte držet dál, drobný text vyžaduje lepší osvětlení a dosavadní brýle na čtení už po několika letech neposkytují stejný komfort jako dříve.
Neznamená to však, že se zrak bude zhoršovat bez konce stejným tempem. Nejvýraznější praktické změny se obvykle odehrávají od čtyřicítky zhruba do 60.–65. roku života; později se ztráta schopnosti vidět na blízko zpravidla znatelně zpomalí. Jde jen o orientační hranice — u každého může průběh vypadat trochu jinak.
Co se při vetchozrakosti vlastně zhoršuje?
Oko zdravého mladého člověka dokáže rychle přeostřit z dálky na blízko. Této schopnosti se říká akomodace. Podílí se na ní mimo jiné přirozená oční čočka, která při pohledu na knihu, displej nebo etiketu drženou blízko obličeje mění svůj tvar.
S věkem se čočka stává méně pružnou, a rozsah akomodace se proto zmenšuje. Nejbližší bod, na který ještě dokážete ostře zaostřit, se postupně vzdaluje. Právě to je podstatou presbyopie. Týká se vidění na blízko i na střední vzdálenost; sama o sobě automaticky neznamená, že se zhoršuje i vidění do dálky.
Změna potřebné síly brýlí proto nedokazuje, že se oči „pokazily“ čtením nebo používáním korekce. Nejčastěji odráží přirozený úbytek akomodace, ale může se také pojit se změnou dřívější refrakční vady nebo jiným očním onemocněním. Proto není vhodné vybírat vyšší sílu pouze metodou pokus–omyl.
Jak se presbyopie mění v průběhu let?
Neexistuje jeden kalendář, který by platil pro všechny. Typický průběh lze přesto popsat ve třech etapách:
- První potíže se často objevují kolem 40.–45. roku života. Při čtení na blízko se oči unaví dříve, malá písmena se začnou rozmazávat a jasnější osvětlení přináší citelnou úlevu.
- V dalších letech obvykle roste potřeba korekce. Brýle, po nichž člověk sahal jen občas, může potřebovat častěji; sílu nebo typ čoček může být třeba přizpůsobit úkolům na blízko a práci u počítače.
- Přibližně kolem 60.–65. roku života se tempo praktických změn zpravidla výrazně zpomalí. Není to záruka, že předpis zůstane do konce života stejný. Může se změnit korekce do dálky, zdraví čočky, sítnice nebo jiné parametry zraku, které s presbyopií přímo nesouvisejí.
Na tuto časovou osu se dívejte jako na popis častého průběhu, ne jako na datum, kdy se zrak přestane měnit. Dva lidé ve stejném věku mohou potřebovat jinou korekci a potíže vnímat odlišně, i když u obou akomodace pozvolna slábne.
Proč se příznaky presbyopie objevují v různém věku?
Okamžik, kdy začne presbyopie obtěžovat, nezávisí jen na věku. Roli hraje pracovní vzdálenost, velikost sledovaných detailů, osvětlení i to, jak dlouho udržujete zrak na blízkém cíli. Člověk, který několik hodin denně čte drobný text, může pokles komfortu zaznamenat dříve než někdo, kdo na blízko pracuje jen zřídka.
Velkou roli hraje i dřívější refrakční vada:
- při dalekozrakosti bývají potíže na blízko patrné dříve, protože oko už předtím využívá část své schopnosti zaostřovat;
- při krátkozrakosti lze někdy po sejmutí brýlí na dálku stále číst na blízko, takže se potíže mohou zdát mírnější nebo se projeví později.
Krátkozrakost však stárnutí čočky nezastaví. Může jen změnit způsob, jakým úbytek akomodace vnímáte.
Zleniví oči kvůli brýlím a urychlí se tím presbyopie?
Ne. Správně zvolené brýle nahrazují chybějící schopnost zaostřit, stárnutí čočky ale neurychlují.
Nesprávně zvolená dioptrická síla může způsobovat neostré vidění, únavu očí nebo bolest hlavy. Je to důvod nechat korekci zkontrolovat, ale ne důkaz, že brýle presbyopii zhoršily. Ani vynechání potřebné korekce přirozený úbytek akomodace nezpomalí — může jen ztěžovat čtení a zvyšovat nepohodlí.
Co dělat, když brýle na blízko přestávají stačit?
Začněte tím, že si ujasníte, ve kterých situacích vidíte hůře. Jinou ostrost vidění potřebujete pro telefon držený blízko obličeje, jinou pro monitor umístěný dál a další při práci, která vyžaduje plynulé přesouvání pohledu mezi blízkým předmětem a okolím.
Vyšetření zraku je vhodné zopakovat, když klesá ostrost nebo komfort, musíte text držet stále dál nebo dosavadní korekce přestává odpovídat každodenním činnostem. Načasování další kontroly se odvíjí od věku, celkového zdravotního stavu, očních potíží a doporučení odborníka — neexistuje jedna bezpečná tabulka dioptrií podle věku.
Při vyšetření se kontroluje vidění na blízko i do dálky, provádí se refrakce — tedy měření refrakční vady a potřebné korekce — a hodnotí se zdravotní stav očí. To pomůže odlišit typický postup presbyopie od jiných příčin zhoršení. Pokud si pak budete chtít prohlédnout dostupné možnosti pro čtení a práci na blízko, podívejte se na naši nabídku: brýle na čtení.
Kdy zhoršení zraku nevypadá jako typická vetchozrakost?
Presbyopie se rozvíjí postupně a obvykle postihuje obě oči. Neodkladné lékařské vyšetření naopak vyžadují:
- náhlé nebo výrazné zhoršení vidění pouze na jednom oku;
- silná bolest oka nebo zarudnutí;
- dvojité vidění;
- nové záblesky, náhlý výskyt mnoha zákalků nebo stín připomínající závěs před okem;
- výpadek zorného pole.
Takové příznaky není vhodné vysvětlovat věkem ani čekat, zda zmizí po výměně brýlí. I po období, kdy se presbyopie obvykle stabilizuje, mohou oči z jiných důvodů stále vyžadovat kontrolu.
Postupuje vetchozrakost? Nejdůležitější závěry
Vetchozrakost přirozeně postupuje, nezačíná však u každého ani se nevyvíjí stejným tempem. Nejvíce jsou změny vnímány od prvních potíží po čtyřicítce až do jejich výrazného zpomalení kolem 60.–65. roku života. Správné brýle tento proces neurychlují a krátkozrakost může pouze skrýt některé příznaky.
Když korekce přestává stačit, rozumným dalším krokem je vyšetření zraku, nikoli samostatné pořizování stále silnějších skel. Náhlá, bolestivá nebo jednostranná změna neodpovídá typické presbyopii a vyžaduje neodkladné vyšetření.
