Co je astigmatismus očí?

Astigmatismus očí, označovaný také jako cylindrická oční vada, je vada zraku, při které oko láme světlo v různých směrech různě silně. Obraz proto může být rozmazaný nebo zkreslený při čtení i při pohledu do dálky. Nejčastěji to souvisí se zakřivením rohovky, méně často s vlastnostmi čočky uvnitř oka. Správně zvolená korekce obvykle umožňuje výrazně zlepšit vidění, její výběr by ale měl vycházet z vyšetření, nikoli jen z příznaků.

Co je astigmatismus a proč způsobuje neostrý obraz?

Rohovka, průhledná přední část oka, a čočka uložená hlouběji v oku směrují světlo na sítnici. Aby byl drobný detail dobře vidět, musí oko světlo, které z něj přichází, správně soustředit. Při astigmatismu se však paprsky procházející různými řezy oka zaostřují odlišně, a nevzniká tak jediné bodové ohnisko.

Pokud pravidelný astigmatismus souvisí se zakřivením rohovky, její povrch je v jednom směru strmější a v kolmém směru plošší. Tyto směry se označují jako hlavní meridiány a velikost vady určuje rozdíl optické mohutnosti mezi hlavními meridiány celé optické soustavy oka. Takový rozdíl neznamená, že celé oko musí být výrazně protáhlé nebo mít tvar, kterého si lze všimnout v zrcadle.

Astigmatismus se může vyskytovat samostatně nebo společně s krátkozrakostí či dalekozrakostí. V jedněch brýlích proto lze kombinovat sférickou korekci, běžně označovanou jako „minusy“ nebo „plusy“, s cylindrickou korekcí, která vyrovnává rozdíl optické mohutnosti v jednotlivých směrech.

Jak vidí člověk s astigmatismem? Nejčastější příznaky

Vidění při astigmatismu není u každého stejné. Záleží na velikosti a ose vady, přidružené krátkozrakosti či dalekozrakosti i na osvětlení. Při mírném astigmatismu nemusí člověk pozorovat žádné potíže. Výraznější vada už může ztěžovat čtení drobného textu nebo rozeznávání detailů vzdáleného předmětu, jehož obrysy působí neostře.

Mezi příznaky, které mohou astigmatismus doprovázet, patří:

• rozmazaný nebo zkreslený obraz na blízko i na dálku;
• dojem stínu u písmen nebo protažení bodových zdrojů světla;
• mhouření očí, které na chvíli pomáhá zlepšit ostrost vidění;
• únava očí a bolesti hlavy, zejména po delší práci náročné na zrak;
• potíže s viděním po setmění, včetně většího nepohodlí při pohledu na světla aut a lamp.

Samotné tyto příznaky k určení vady nestačí, protože bolest hlavy, rozmazané vidění nebo světelné kruhy kolem zdrojů světla mohou mít i jiné příčiny. Také fotografie ukazující „vidění člověka s astigmatismem“ pouze ilustruje možný vjem. Není diagnostickým testem ani věrným zobrazením toho, co vidí každý člověk s touto vadou.

Jak astigmatismus vzniká a je dědičný?

Na vzniku astigmatismu se podílejí mimo jiné dědičné předpoklady a způsob, jakým se oko vyvíjí. Vada může být přítomná od narození nebo se projevit později. Dědičnost ale neznamená, že dítě bude mít přesně stejný cylindr a stejnou osu jako rodič.

Astigmatismus může také vzniknout nebo se změnit po úrazu, operaci oka či v souvislosti s onemocněním rohovky. Dochází k tomu například u keratokonu, při kterém se rohovka ztenčuje a vyklenuje. V takové situaci nemusí předepsání nových brýlí stačit, protože je potřeba zjistit příčinu změny vidění. Astigmatismus však sám o sobě neznamená keratokonus.

Čtení při slabém osvětlení, sezení blízko televize ani mhouření očí astigmatismus nezpůsobují a nezhoršují ho. Vhodné osvětlení a přestávky při práci na blízko mohou zvýšit pohodlí, nenahrazují však korekci již existující vady.

Jaký je rozdíl mezi pravidelným a nepravidelným astigmatismem?

Toto rozdělení má praktický význam, protože pomáhá určit, jak lze zrak korigovat a zda je potřeba podrobnější vyšetření rohovky.

Pravidelný astigmatismus

U pravidelného astigmatismu jsou hlavní meridiány s největší a nejmenší optickou mohutností na sebe kolmé. Obvykle je proto možné dobře zvolit cylindrickou korekci v brýlích nebo vhodné kontaktní čočky. Slovo „pravidelný“ přitom popisuje optické vlastnosti vady, nikoli její velikost.

Nepravidelný astigmatismus

Nepravidelný astigmatismus se může vyskytovat například při jizvách na rohovce nebo u keratokonu. Rozdíly v lomu světla jsou tehdy složitější a jedním cylindrem je nelze plně vyrovnat, takže brýle nemusí zajistit dostatečnou ostrost vidění. Specialista může v takovém případě doporučit tvrdé plynopropustné kontaktní čočky nebo větší sklerální čočky, které se opírají o bělmo a nad rohovkou vytvářejí prostor vyplněný tekutinou.

Pokud je astigmatismus důsledkem onemocnění rohovky, může být vedle zlepšení vidění nutná i léčba samotného onemocnění. Korekční čočky samy o sobě nezastavují postup keratokonu.

Jak probíhá vyšetření zraku při podezření na astigmatismus?

Refrakční vadu měří a vhodnou korekci vybírá oční lékař nebo optometrista. Při podezření na onemocnění oka je nutné vyšetření u očního lékaře. Vyšetření by mělo zahrnovat každé oko zvlášť i posouzení jejich spolupráce.

1. Anamnéza a posouzení zrakové ostrosti. Specialista se ptá na příznaky, jejich začátek, dosavadní brýle, úrazy a operace. Ověřuje, jaké znaky pacient rozezná na vyšetřovací tabuli.
2. Měření oční vady neboli vyšetření refrakce. Orientační výsledek lze získat pomocí autorefraktometru, přístroje pro počítačové měření, nebo skiaskopie, při níž specialista hodnotí světelný reflex z očního pozadí. Samotný výtisk z přístroje ještě není hotovým předpisem na brýle.
3. Výběr korekce. Při porovnávání zkušebních čoček se posuzuje sférická hodnota, cylindr a jeho osa. Zohledňuje se dosažená ostrost vidění, pohodlí i výsledky dalších vyšetření.
4. Vyšetření rohovky, je-li potřeba. Keratometrie měří její zakřivení. Topografie nebo tomografie poskytují podrobnější informace o tvaru rohovky, zejména při podezření na nepravidelný astigmatismus, zhoršování vady nebo při posuzování vhodnosti operace.

U dětí je důležité provést měření po podání kapek, kterými oční lékař dočasně vyřadí akomodaci, tedy schopnost oka zaostřovat na různé vzdálenosti. Tím se omezí vliv tohoto mechanismu na výsledek vyšetření a získají se informace, které samotné čtení písmen z tabule neposkytne.

Internetový test s paprskovitě uspořádanými čarami může upozornit na rozdíly ve vidění, ale nelze podle něj spolehlivě určit předpis na brýle ani vyloučit onemocnění oka. Výsledek ovlivňuje také způsob zobrazení obrázku, vzdálenost a používaná korekce.

Co znamenají cylindr a osa v předpisu na brýle?

Předpis obsahuje samostatné hodnoty pro pravé a levé oko. Při astigmatismu je potřeba číst společně tři parametry:

Označení	Význam
SPH, sféra	Optická mohutnost sférické části korekce, udávaná v dioptriích (D). Minus obvykle souvisí s korekcí krátkozrakosti a plus s korekcí dalekozrakosti.
CYL, cylindr	Optická mohutnost cylindrické části, rovněž v dioptriích. Udává rozdíl optické mohutnosti potřebný ke korekci astigmatismu.
AX, AXIS, osa	Směr natočení cylindru vyjádřený ve stupních na škále od 0 do 180. Hodnoty 0° a 180° označují stejný směr. Osa neurčuje velikost vady.

Například zápis CYL −0,75 D, osa 180° znamená cylindr o hodnotě 0,75 dioptrie natočený v určitém směru. Číslo 180 neznamená silnější astigmatismus než číslo 90 a k pochopení celé korekce daného oka jsou potřeba i ostatní údaje z předpisu.

Stejnou korekci lze zapsat s kladným i záporným cylindrem, pokud se odpovídajícím způsobem přepočítají sféra a osa. Samotné znaménko cylindru tedy neříká, zda se vada zhoršila. Při porovnávání předpisů je nutné zohlednit celý zápis.

Jak se astigmatismus koriguje?

Výběr metody závisí na typu a velikosti vady, stavu očí, věku a potřebách pacienta. O potřebě korekce nerozhoduje pouze hodnota cylindru. Mírný astigmatismus bez obtíží někdy vyžaduje jen sledování, ale u jiného člověka může být podobný nález důvodem k nošení brýlí. U dětí se navíc zohledňuje vývoj zraku.

Brýle s cylindrickou korekcí

Brýlové čočky směrují světlo tak, aby vyrovnaly rozdílnou lomivost oka v jednotlivých směrech, ale trvale nemění tvar rohovky. Aby byla korekce účinná, jsou kromě správného cylindru a jeho osy potřeba také kvalitně zhotovené čočky a dobře padnoucí obruba. Ta by měla držet čočky stabilně před očima, aniž by sklouzávala nebo se nakláněla.

Po nasazení prvních brýlí s cylindrem nebo po změně korekce mohou proporce předmětů a vnímání prostoru zpočátku působit jinak. Pokud je nepohodlí výrazné, vidění zůstává neostré nebo potíže přetrvávají, je potřeba zkontrolovat předpis, zhotovení i usazení brýlí. Není vhodné automaticky připisovat každý problém zvykání na nové čočky.

Kontaktní čočky na astigmatismus

U pravidelného astigmatismu se často používají měkké torické čočky. Musí si na oku udržovat správnou polohu, protože jejich pootočení může ovlivnit ostrost vidění. Výběr proto zahrnuje i posouzení usazení a stability čočky, nikoli jen převzetí čísel z předpisu na brýle.

Složitější nepravidelnosti rohovky mohou vyžadovat jinou konstrukci čoček, kterou vybírá specialista. Bez ohledu na jejich typ je potřeba dodržovat hygienická pravidla, doporučenou dobu nošení a termíny kontrol.

Laserová korekce astigmatismu

Laserový zákrok mění tvar rohovky, a může tak zmírnit astigmatismus u vybraných dospělých pacientů. O vhodnosti operace ale nerozhoduje jen hodnota cylindru. Důležitá je také stabilita oční vady, tloušťka a tvar rohovky i celkový stav očí.

Příliš tenká rohovka nebo její nepravidelný tvar mohou standardní laserový zákrok vylučovat. Před rozhodnutím je potřeba probrat očekávaný výsledek a možné komplikace, včetně suchosti očí, rušivých světelných jevů a neúplné korekce. Operace nezaručuje každému úplnou a celoživotní nezávislost na brýlích.

Proč je důležité včas odhalit astigmatismus u dítěte?

Dítě si nemusí na neostré vidění stěžovat, protože nemá možnost srovnání s ostrým obrazem. Důvodem k vyšetření může být mhouření očí, neobvyklé držení hlavy, přibližování předmětů k očím nebo potíže při zrakových činnostech. Ani nepřítomnost těchto projevů však vadu nevylučuje.

Výrazný nekorigovaný astigmatismus v období vývoje zraku může přispět ke vzniku tupozrakosti jednoho nebo obou očí. Při tupozrakosti se zraková ostrost nevyvíjí správně, protože zrakový systém dostává nedostatečně ostrý obraz. Zvláštní pozornost vyžaduje také velký rozdíl oční vady mezi očima.

Včasný výběr vhodné korekce a její používání podle doporučení jsou proto důležité pro vývoj dětského zraku. Pokud už tupozrakost vznikla, oční lékař posoudí, zda je kromě brýlí potřeba další léčba. Správně zvolené brýle oči neoslabují ani nezhoršují astigmatismus.

Kdy je potřeba kontrola a kdy neodkladná pomoc?

Astigmatismus se může s věkem měnit a termín dalšího vyšetření závisí i na stabilitě vady a stavu očí. Na kontrolu je vhodné přijít dříve, pokud se vidění zhoršuje i přes nošení brýlí, hodnota cylindru výrazně roste nebo je potřeba korekci často měnit. Takové změny mohou být důvodem k podrobnějšímu vyšetření rohovky.

Náhlá ztráta zraku nebo náhlá silná bolest oka vyžadují okamžitou lékařskou pomoc. Neodkladné oční vyšetření vyžadují také nově vzniklé záblesky, náhlý výskyt velkého množství zákalků, tedy pohyblivých skvrnek či vláken v zorném poli, stín připomínající clonu a zarudnutí oka doprovázené bolestí a zhoršeným viděním. Tyto příznaky nelze vysvětlovat již známým astigmatismem ani odkládat návštěvu lékaře až na plánovanou výměnu brýlí.